Na začátku sezóny měl Frenk velkorysé plány ohledně závodů, kterých se zůčastní. S ještě velkorysejšími plány ohledně závodů, které zruší, přišla aférka Covid. Načež začal nelítostný boj o to, čí plány se uskuteční a čí nikoliv. Ani na konci sezóny si nikdo nedovolí předjímat, i kdyby týden dopředu – semafor bliká jak vyzkratovanej.
Trophy of Nations ve Finale Ligure na konci sezóny nicméně na Frenkovo listu figuroval od začátku roku. Paradoxem – vlastně těžko říct, jestli je to to správné slovo, je že Frenkovi to nepochopitelně vychází! Předsevzal si endurové MR v Klínech – vyhrál a Italský ToN v roce, kdy byla Itálie určitou chvíli jen o málo bezpečnější než otravovat flusátkem členy mexických kartelů.
I tam mu (jim!) to cinklo!
Poprosil jsem Frenka o několik málo postřehů, abych mohl sepsat jakýstakýs raport z pozice toho, co tam nebyl. Projistotu jsem mu bodově nastřelil několik bodů, který by měl zmínit, aby to neodbil textovkou o 4 slovek a dvanácti smajlíkách, narychlo naklepaných při čekání na metro.
To co přišlo, mi rozsahem vyrazilo dech! Ano, přišlo to formou SMS, protože …. protože prostě to je Frenk, ale bylo to tak dlouhý, že když jsem tím roloval, stihl jsem se dvakrát zhluboka nadechnout. Tak a teď se vy všichni, co ve svých týmech máte podporovaný jezdce – kdo z vás má svědomitějšího hejska? Ha? Nikdo! Frenka máme my a Frenk je jen jeden! Heč.
Podobně poctivý raporty sepisoval ve svý době snad už jen Graves.
_________
Frenk:
Vidět svěťák nebo se ho dokonce zúčastnit byla myšlenka, která se mi povalovala v hlavě už celkem dlouho. Však absence zaplaceného poplatku pro nasbírání bodů nedovolila účast, tak padla volba na závod Rider Trophy – Trophy of Nation (ITA). Závod trojic,který se počítal i jednotlivcům (v trojici se sčítaly časy v každé rz). Po překonání všech obav z kovidu a cesty, jsme se s klukama potkali v Pietra Ligure.
Team tvořili Jan Vaner, Radek Kulhavý a já.
Po aklimatizaci jsme vyrazili obhlídnout dění na kopci. Byla to hezká podívaná. Na dvou tratích pozorovat jeden úsek, jak si s tím kdo poradí. Na první pohled docela zazářil Pivot team, což se vítězstvím ve factory teamech potvrdilo ( i potom ve Finále👌). Asi dobrý kola nebo tak něco, haha. Po závodě proběhla společná CZ véča a oslava Myšákova 33. fleku – Gratulace!
Následoval přesun o vesnici vedle – z Pietry do Finále.
Proběhlo pár šutlovacích dnů, šlapacích dnů a hlavně odpočíváníčko u moře se zmrzlinkou a tak podobně. Týden utekl a najednou byl pátek a ofiko trénink. Na dvě RZ byl povolen vývoz čehož jsme rádi využili – díky Moudras. Tyto erzety byly sjezdové a okolí tratě moc nedovolovalo nějaké vymýšlení stop, špekulování proběhlo snad jen jednou. 3.RZ úplně jiného charakteru byla technická a chtělo to trochu poladit, jenže přišla bouřka a kroupy a tak se také moc nešpekulovalo a mazali jsme dolů. RZ4 fajn vršek, ale za spodní šlapavou část s výjezdy si asi nejen od našeho teamu na adresu pořadatelů vymyslel nejedno ‘označení’. Tratě najety, následný servis strojů a dobře se vyspat na 1800 převýšení a 61km distanci. Sobota start před desátou – fajn čas.. Sraz s klukama, jdem vyzvednout čipy a nechat čeknout kola, kontrola teploty, roušek, výbavy, páteřák, atp. Velký problém bylo tílko🤦🏻♂️ prej ať se převlíknu :), naštěstí bylo do čeho.
První transfer utekl, nahoře lehká domluva že tedy pojedu první, za mnou Vanik a Ráďa to zavře. Dlouhá sjezdová RZ mi sedla, klucí přijíždí téměř za mnou, super pocity, říkáme si, že když to takhle půjde dál bude to pecka. 2RZ je víceméně podobná,tak zachováváme formaci, vyšla nám ještě lépe a dokonce jsme jí v týmech vyhráli! Po ní následoval odjezd do města na time-check a něco pod žebro. Občerstvovačka nic, volíme rychlý kebab. Zkušený harcovník Vanik nás neustále popohání a hlídá čas. Jednalo se jednoznačně o můj nejrychleji zpapaný kebab v životě… v podstatě jsem zastrčit tu roli do sebe a hurá do výjezdu na trojku. Jídlo bylo uvnitř, ale i tak se síly začínají tenčit a necítim se uplně top. Do trojky vyrážíme v zaběhnuté formaci, i když jsme při tréninku uvažovali že tu potáhne Vanik, asi to tak mělo být, ale nebylo. Vyrazil jsem já rozflowčkovanej z předchozích erzet a hned po chvíli narážím do stromu. Naštěstí jsme domluvili větší rozestupy, tak jsem kluky nezasekl. Jenže následovalo šlapaní a po něm už mě to moc neposlouchalo. Další chyba a zaseklej o strom v zatajdě pouštím Vanika. Tak už jsme to doťukli do cíle, vlastně zase téměř za sebou. Byli jsme v tu chvíli nevědomky ve vedení, ale čekala nás obávaná šlapavá 4ka a před ní ještě dlooooouuuhý výjezd. Kontrolka battery low blikala již celému teamu 😂 a překvapivě Ráďa byl nejvíc fresh – klobouk dolu za ty výkony! Bylo jasný že limit dáváme již v pohodě, však na obloze kabonící se mráček nás hnal dál. Start do čtyřky v pozměněném pořadí Vanik – já – Radúz byl jasnej – s nášlapama líp vycukne ty výjezdy. Vršek RZ fajn asi pro nás všechny – všechno klaplo. Nooo a pak to 4 minutové nekonečné šlapání, na které už nebylo moc kde brát (švýcaři stáhli ztrátu 30vteřin a ješte nám 10 nadělili..).
Jsme v cíli!
Štastní, zdraví, spokojení, dáváme pět, máme radost a dobrý pocit že by to v celku mohl být dobrý výsledek. Přesun do města a zasloužené pivo na pláži. Já si pak dávám přesun k autu, večer na vyhlášení a pivo za partou a ještě z5, takže mi to hodilo 90km se závodem. Slušná směna 😂 . O nedělním regeneračním shuttlingu nemluvím, zkrátka krásné plné s fajn partičkou.
Mělo to celé dobrou atmošku. Díky !!
Ke skvělému druhému místu v týmech mohutně gratulujeme!
Pro úplnost doplňujeme výsledky mezi jednotlivci v kategorii:
Frenk 10. | Vanik 12. | Ráďa 19.
a výbavu:
Frenk – Pivot Firebird 29
Vanik – Norco
Ráďa – Pivot Firebird 29.
-rt